Při hypotonii u dětí dochází k sníženému napětí svalů, což se může projevit už v kojeneckém věku. Děti s tímto problémem často působí „měkce“, mívají potíže s udržením hlavičky, pomaleji se otáčí, sedají či začínají chodit. Pojďte se s námi podívat, jak hypotonie vzniká i jaké formy terapie mohou pomoci snížit její projevy.
Obsah:
Naše svaly jsou i „v klidovém režimu“ stále mírně stažené, což označujeme jako svalové napětí. To je důležité například pro držení a postoj těla. Svalový tonus (napětí) klesá například při spánku. V případě hypotonie je ale svalové napětí trvale snížené, proto mohou děti působit jako hadrové panenky.
Hypotonie svalů může souviset s jinými poruchami a onemocněními. Může postihnout všechny svaly, ale také jen některé části.
Rozlišujeme například centrální hypotonický syndrom, který je spojen s poruchami centrální nervové soustavy, a periferní formy, jež souvisí s nervosvalovým přenosem nebo svalovou funkcí samotnou.
První klinické příznaky se začínají objevovat už u miminek v kojeneckém věku. Projevy ale můžou být zpočátku nenápadné, a to zejména u lehčích forem. Dětská mozková obrna totiž ovlivňuje hybnost, komunikační schopnosti nebo motoriku. Opoždění nebo problémy mohou být u miminka na první pohled těžko rozpoznatelné.
Příznaky a projevy se vždy liší od konkrétní formy hypotonie. Už u miminek si můžeme všimnout prvních příznaků. Mohou připomínat panenky, protože jim končetiny volně visí a nejsou schopné pohybovat hlavičkou.
Dítě může také začít sedět, lézt nebo chodit později než jeho vrstevníci. Problémy může mít také s řečí nebo dýcháním.
Mezi typické příznaky patří:
Diagnostika hypotonického syndromu u dětí vyžaduje spolupráci pediatra, neurologa a často i rehabilitačního specialisty. Léčba se zaměřuje na pravidelné cvičení, fyzioterapii a stimulaci motorického vývoje. Čím dříve začnete s rehabilitací, tím lépe!
Dětem může pomoci zejména rehabilitace formou fyzioterapie, ale třeba i ergoterapie.
Fyzioterapie se zaměřuje na zlepšení svalového napětí, síly a pohybových vzorců pomocí cvičení, jako je například Vojtova metoda nebo Bobath koncept. Tím pomáhá rozvíjet hrubou motoriku, rovnováhu a koordinaci, a zároveň předchází dalším komplikacím a projevům hypotonie (například zkrácení svalů, špatné držení těla).
Ergoterapie se naopak více soustředí na podporu jemné motoriky a funkční dovednosti. Zejména na schopnosti potřebné pro každodenní činnosti, jako je oblékání, psaní nebo manipulace s předměty.
Ideální je samozřejmě kombinace obou terapií, která vede k celkovému posílení pohybového aparátu i praktických dovedností.
Klíčem je individuální plán vytvořený na míru vašeho dítěte a hlavně pravidelná, dlouhodobá práce.
Dobrá zpráva je, že při včasné diagnostice a správné terapii lze většinu dětí výrazně podpořit v rozvoji a zlepšit jejich motorické dovednosti. Rodiče a jejich přístup hrají klíčovou roli! Pravidelné cvičení doma, spolupráce s odborníky a trpělivost přinášejí nejlepší výsledky. Pokud vaše dítě trpí hypotonií, neváhejte se na nás obrátit, rádi vám poradíme vhodnou formu terapie.
Jak se pozná hypotonie?
Hypotonie se projevuje sníženým svalovým napětím. To znamená, že dítě působí „měkce“, má slabší svaly, může být nemotornější, rychleji se unavit a mít horší držení těla.
Jak léčit hypotonii?
Léčba zahrnuje hlavně pravidelnou rehabilitaci. Například fyzioterapii a ergoterapii zaměřenou na posílení svalů, rozvoj motoriky a praktických dovedností, někdy také logopedii nebo další podpůrné terapie, které se odvíjí od konkrétních příznaků.
Co znamená hypotonický?
Hypotonický znamená „se sníženým svalovým napětím“. Svaly jsou tedy ochablé, méně odolné proti pasivnímu pohybu a působí měkce.
Zdroje:
Národní zdravotnický informační portál