Má vaše dítě problém s čištěním zubů, používáním příboru, házením míče nebo malování? Stěžují si učitelé ve škole, že je méně pozorné, má problém s plněním úkolů nebo dokonce v orientací v prostoru? Možná byste měli zpozornět. Tyto poruchy hybnosti a koordinace mohou být příznakem dyspraxie.
Obsah:
Dyspraxie označuje vývojovou poruchu motoriky, která se projevuje zejména u dětí. Dítě může mít problém s koordinovanými pohyby, jako je používání lžíce u jídla, oblékání, házení míčem nebo jeho chytání. Dyspraxie může být na první pohled těžko rozpoznatelná. Může na první pohled působit jako nemotornost nebo nešikovnost. Na to, že se jedná o tuto vývojovou poruchu, často přijdou až pedagogové ve školce či škole.
Dyspraxie je velmi často doprovázena jinými problémy, jako je ADHD nebo poruchy autistického spektra.
Dětský mozek s dyspraxií má jednoduše řečeno problém „přeložit“ myšlenku (např. „vázat si tkaničku“) do praktického pohybu. I když dítě ví, co má udělat, jeho tělo mu to nemusí umožnit plynule nebo přesně vykonat. Porucha může ovlivnit jemnou i hrubou motoriku, rovnováhu, orientaci v prostoru, ale i řeč.
Je potřeba říct, že dyspraxie není nijak spojena s inteligencí, dítě může být velmi chytré, ale kvůli potížím s koordinací působí nešikovně nebo chaoticky.
Dyspraxie u dětí může mít různé projevy. Velmi záleží na tom, s jakými dalšími obtížemi se pojí – čím více jich je, tím více příznaků dyspraxie může u dítěte přetrvat do dospělého života.
Jak už jsme psali výše, nejčastěji si projevů dyspraxie všimnou až pedagogové u dětí v předškolním nebo školním věku.
Máte pocit, že je vaše dítě pomalejší v některých činnostech oproti svým vrstevníkům? Dělá mu problém používání příborů, pití ze sklenice, zavazování tkaniček nebo celkově oblékání, hůře si poradí s některými úkoly, jejichž součástí je jemná motorika a koordinace? Pak byste se možná měli poradit se svým pediatrem, speciálním pedagogem nebo dětským psychologem. Nemusí jít o dyspraxii, ale určitě není na škodu podívat se blíže na to, z čeho obtíže dítěte pramení.
Primárně je potřeba zjistit, zda se u dítěte o dyspraxii opravdu jedná, a případně, zda se k ní nepřidávají další poruchy, jako jako je ADHD. Dyspraxii není možné zcela odstranit, ale dá stejně jako u jiných poruch se dá pracovat na tom, aby byly její příznaky co nejmenší. Čím dříve začnete, tím lépe.
Buďte trpěliví. Dítě si velmi často uvědomuje to, že nezvládá některé věci a činnosti jako jeho vrstevníci. Povzbuzujte ho a oceňujte i malé pokroky.
Vyzkoušejte ergoterapii a fyzioterapii. Ty mohou dítěti pomoci s lepší koordinací, motorikou, ale i celkovou samostatností. V Přístavu radosti se zaměřujeme na individuální přístup a terapii, která je navržena na míru potřebám každého dítěte.
Dejte vědět pedagogům ve škole. Dítě může potřebovat více času na testy nebo jiný individuální přístup. Je potřeba, aby pedagogové věděli o problému a dle toho přizpůsobili svůj přístup k dítěti. Může jít o podporu v tělesné výchově, pochvaly za snahu při plnění koordinačně náročnějších úkolů.
Fyzioterapie pro děti s dyspraxií se zaměřuje na hrubou motoriku, rovnováhu a koordinaci pohybů celého těla.
U dětí s dyspraxií se mohou často vyskytovat problémy, jako je špatná koordinace končetin, potíže s rovnováhou nebo tuhost a neplynulost pohybů.
Ergoterapie se věnuje především zvládání každodenních činností a jemné motorice. Je zaměřena na individuální přístup a cvičení, která dítě podporují v jeho samostatnosti. Děti s dyspraxií mohou mít v běžném životě problém například se psaním, kreslením, stříháním, ale i oblékáním a používáním příboru. Právě v těchto věcech a úkolech dokáže ergoterapie dítěti dobře pomoci.
Cviky se vždy zaměřují na konkrétní oblast a potíže. Se ztuhlostí a pomalostí pohybu mohou pomoci pravidelné procházky, kopání a házení míče, skoky na jedné noze, rozběhy, jízda na koloběžce nebo dřepy.
V jemné motorice mohou dítěti pomoci omalovánky, vystřihování tvarů, navlékání korálků nebo další činnosti, které jsme pro vás popsali v našem článku o jemné motorice.
Terapie nejsou zázračným řešením, které dítěte zbaví dyspraxie. Mohou ale velmi účinně pomoci zmírnit její příznaky a pomoci dítěti s větší samostatností i sebejistotou ve zvládání každodenních úkolů.
Účinky mohou jít vidět až po delší době, proto je potřeba být trpělivý a cvičit také doma.
Některé obtíže mohou přetrvat až do dospělosti. Jedná se především o problémy s organizovaností, pomalejšími pohyby nebo neobratností. Dospělý člověk s dyspraxií může mít problém s běžnými činnostmi, jako je vaření, domácí práce, ale i řízení auta. Škála obtíží může být různá. Je proto velmi důležité porozumět svým potřebám a obtížím a přizpůsobit jim své chování nebo cviky.
Dyspraxie se objevuje často u dětí, které mají také jiné obtíže, jako je ADHD, poruchy učení nebo poruchy autistického spektra. S včasným rozpoznáním, pochopením a vhodnou podporou ale může dítě rozvinout své silné stránky a najít si cestu, jak být co nejvíce samostatné. Klíčem je nepodceňovat první projevy a nečekat, že z toho dítě „vyroste“. Čím dříve začne dítě s fyzioterapií nebo jiným cvičením, tím lépe se může některých příznaků zbavit.
Jak se projevuje dyspraxie?
Dyspraxie může mít u dětí různé projevy od problémů s koordinací, jemnou motoriku (například při používání příboru, čištění zubů nebo kreslení), až po neobratnost, problém s pozorností, organizací a výslovností.
Jak pracovat s dyspraxií?
Ke zmírnění projevů dyspraxie může přispět pravidelné cvičení, například v rámci fyzioterapie nebo ergoterapie. Tyto terapie dokážou dítěti dobře pomoci se samostatností i zvládáním běžných denních úkolů.
Co je řečová dyspraxie?
Může jít o problémy s používáním mluvidel, takže dítěti může dělat obtíže výslovnost některých hlásek či slov. Vývoj řeči může být opožděný nebo dítě lze u dítěte zaznamenat problémy s plynulostí mluvy.